I když přihlášení do této soutěže byl z důvodů nepočetné členské základny a první zkušenosti dětí s velkým hřištěm trošku risk, průběh celé sezóny ukázal, že se jednalo o dobrý krok. V soutěži startovaly další čtyři oddíly, které mají širokou členskou základnu (Snipers Třebíč, PSKC Okříšky, Sokol Havlíčkův Brod, Hippos Žďár nad Sázavou). Zbytek oddílů na Vysočině (i těch s velkou členskou základnou) zvolil přihlášení do Přeboru Vysočiny mladších žáků, což je soutěž rozvojová a primárně určena pro menší oddíly. Kategoriím přípravky, elévů a mladších žáků se oficiálně nezapočítávají výsledky, tak aby děti či trenéři nesměřovali své sportovní snažení pouze k výsledkům. Žádná oficiální tabulka tedy není.

Pokud bychom řešili čistě výsledky, mladším žákům se podařilo v sezoně vyhrát 4 utkání, až na Okříšky dokázali porazit všechny soupeře. 2 zápasy mladších žáků pak skončily remízou. Pomyslnou tabulku by suverénně ovládli právě hráči Okříšek, když z dvaceti utkání ani jednou neprohráli! K jejich výkonům bychom se chtěli přiblížit, i z toho důvodu, že je to oddíl počtem členů srovnatelné velikosti a navíc hrají krásný kombinační florbal. Nejblíže našeho vítězství nad Okříškami pak mladší žáci byli při únorovém domácím turnaji, když prohráli 2:5. Některé zápasy prohráli mladší žáci naprosto zaslouženě, ale v mnohých zápasech konečný výsledek neodpovídal předvedené hře. Děti si v zápasech dokázaly vytvářet velké množství šancí, zároveň je však trápilo zakončení. Efektivita zakončení je dovednost, na které musíme v dalších sezónách neustále pracovat a být v ní o parník lepší. Co se týká fyzické připravenosti, mladší žáci drželi až na výjimky krok se svými soupeři, naopak to byli oni, kdo byl v osobních soubojích silný. Ač předváděna hra nebyla špatná, pro výsledky zápasů byla rozhodující právě efektivita v zakončení. Ta se promítla i na finálním skóre 78:129 a bohužel znamenala, že 5 zápasů (rovná se čtvrtina všech utkání) mladší žáci prohráli o jednu branku, 2 utkání pak o góly dva… Výsledkově nejméně povedený turnaj se skórem 2:17 byl v listopadu, naopak nejvíce podařený v polovině března (skóre 12:8). Situace v sezóně byla taková, že se díky mnoha okolnostem nesešly děti vícekrát ve stejné sestavě. Na každém turnaji někdo chyběl.

Pomyslné kanadské bodování a titul nejlepšího střelce by získal Tobiáš Teml, který skončil sezonu s bilancí 32 bodů (28 gólů + 4 asistence). Dalšími hráči, kteří se pravidelně střelecky prosazovali byli Maxián Machka (18 bodů, 13+5), Martin Ležák (18 bodů, 9+9), Libor Dejmal (17 bodů, 8+9), Ronald Seitl (11 bodů, 7+4) či Veronika Talíková (10 bodů, 5+5). Bodovali však i další hráči a hráčky: Jakub Uchytil (7 bodů, 3+4), Adéla Částková (5 bodů, 1+4), Nikol Pejzlová (5 bodů, 2+3), Jan Mokrejš (4 body, 2+2), Lukáš Novotný (2 body, 0+2) a Iveta Kasalová (1 bod, 0+1).

Mladší žáci měli na soupice 13 hráčů a hráček své věkové kategorie, do zápasů zasáhli i elévové Michala Jajtnerová a Jan Mokrejš. Všech 20 zápasů mají odehráno Adéla Částková, Martin Ležák a Ronald Seitl.

V brance se pak vystřídali tři hráči. Gólmanská jednička Antonín Sikora odchytal 15 zápasů a zaznamenal v nich průměr necelých 6 obdržených branek. Michala Jajtnerová zasáhla do 3 zápasů a při absenci stabilních brankářů nastoupil Kuba Uchytil do 2 utkání.

Do zápasů v této sezoně zasáhlo celkem 15 hráčů:

Antonín Sikora, Michala Jajtnerová - Adéla Částková, Libor Dejmal, Petr Havlík, Iveta Kasalová, Martin Ležák, Jan Mokrejš, Maxián Machka, Lukáš Novotný, Nikol Pejzlová, Ronald Seitl, Veronika Talíková, Tobiáš Teml, Jakub Uchytil.

Příští sezónu se do starší kategorie posouvají Antonín Sikora, Libor Dejmal, Petr Havlík, Maxián Machka, Ronald Seitl a Jakub Uchytil. Tito hráči budou tvořit jádro týmu starších žáků. Zbytek kádru zůstává věkově v kategorii mladších žáků, nicméně ti nejlepší budou mít možnost nastupovat právě za starší žáky.

Všem dětem děkuji za jejich snahu zlepšit se, jejich nasazení i za to, že tvořily dobrou partu. Ač se někomu v zápasech či na tréninku dařilo více nebo méně, dokázaly se podporovat. Rodičům děkuji za podporu dětí v celé sezóně i za pomoc s organizačními záležitostmi, zejména s dopravou dětí na turnaj.

Mladší žáci ušli za celou sezónu nějakou cestu. Je pozitivní, že se ve hře čím dál častěji objevovaly herní principy, které jako trenér od hráčů žádám. Poctivým přístupem k tréninkům budu doufat, že jsme společně s dětmi započali cestu, která věřím ještě není zdaleka u cíle.

Martin Ležák, trenér mladších žáků